Dne 26.1.2012 jsme se opět sešli v Praze Modřanech, pouze o pár stovek metrů dál než se nachází Falcon aréna, která po zápasech zněla prázdnotou. Před 9 hodinou bylo v šatně pro ženy pouze zdravé jádro. 9:05 mhd přijeli Bystro, Vilík a Horác. Samozřejmě první věc co vidím je Žummův deníček, kde už nám s velkou lehkostí a samozřejmě radostí zapisuje čárky jak když horác pije zemanovky ve Falcon aréně. Po doběhnutí posledního hráče v podobě Kudly jsme se mohli postupně přesunout do arény TJ Praga. Po mírném rozběhaní začal zlehka rozpink. Už při rozsmečování byla znát vůle vyhrát a každý z nás byl najetý podat co nejlepší výkon. 9:55 už Kudla napsal postavení. Do hry naskočil rozhazovač koulí Bystro, kladivo Sláva a kladívko Péta, bránit najetou pragovku se snažil Zajoch s Horácem. Samozřejmě nesmíme zapomenou na hlavního sudího, který by měl hlavně spravedlivě rozhodovat.
První set začal obvykle s modřanskou klasikou oblíbeným stavem minimálně 0:4 maximálně1:4. Během setu jsme se úspěšně snažili dotahovat alespoň do stavu 8:10, potom se modřanský válec zastavil a do konce setu zvládl už jen 6 bodů. V tomto setu měl excelentní formu Kudla, který měl z doskoku úspěšnost 100% do druhého oka pod páskou. Vypadalo to jako by si celou noc seděl na levé ruce, ale ví jen on sám co prováděl:), konec setu byl završen stavem 14:25 pro TJ Praga. Není co dodat.
Druhý set jsme nastoupili s mírně změněnou sestavou. Místo Péti nastoupil Vilík. Tento set jsme opět začali modřanskou klasikou, jenže s tou změnou, že jsme se drželi a v přelomu půli setu se dostal válec do vedení. Po vystříknutí kudly na Ondru, který ho dost dlouho odmítal vystřídat se nám podařilo úspěšně dotáhnout set do vítězného konce 25:18. Tehdy všem stouplo sebevědomí, ale pouze jen do doby než jsme nastoupili na hřiště a začali OPĚT modřanskou klasikou. Snažili jsme se držet velmi rozjeté, hádající se borce pragovky za každy balón, ale dotahovat stav se celý set nedá. Koncovka nám vůbec nevyšla a set skončil 18:25. Třetí set byl jako přes kopírák tudíž 18:25.
Během pauzy se začalo přemýšlet kam ukotvíme své těžké kotvy. Žumpův nápad půlka týmu odsouhlasila a pod vedením žumpy se vydala zaplavat do nedalekého Labe. Druhá půlka pod vedením Ondry zůstala v tělocvičně.
Všichni v Labi si dali zlatavý mok krom Bystra, který byl v pátek v mírném rumácovém opojení a Horác který změnil svůj mok poté co už tušil že se bude dívat dalších 5 let na Miloše Bechera. Během oběda po pár přeřecích vznikly nové přezdívky. Po obídku a dalším iontovým nápojem se ku*da rozhodl předat své břemeno psaní postavení Rumacovi,který to beze slova přijal. Ještě to asi 33krát během 10minut zopakoval a mohli jsme se pomalým tempem začít přesouvat do arény pragovky.
Do druhého zápasu jsme nastoupili ve složení Panke, Klystro, Pindík, Žumpa, Rajcoch, Čury a na liberu slavný Papi. Všichni byli odhodláni ten uhádaný tým seřezat, ale opak byl pravdou.
První set začal opět modřanskou klasikou už si ani nepamatuji kolik to bylo. Celý set byl vcelku vyrovnaný ale v koncovce se poštěstilo více hostům, takže těsná prohra 23:25.
Druhý set jsme se všichni snažili nasbírat poslední zbytky sil, sestava zůstala nezměněná. Modřanský válec se snažil udávat tempo tohoto setu. V koncovce setu jsme srovnali na 24:24, ale to bylo vše na co jsme se zmohli. Soupeř úspěšnou obranou zdolal rozjety válec 24:26
Třetí set většina hráčů ještě asi nezažila. Začátek modřanská klasika, ale v takovém formátě, že v 1 technickém timeoutu svítilo na ukazateli stav 0:6. To jsme ještě mysleli, že s tím něco uděláme přece jen jsme zvyklí na takové začátky setů. Bylo ale vidět, že válec se neskutečně zasekl spíš až zadřel. I když vystřídali všichni hráči, stav který byl v druhém technickém timeoute svědčí za vše 1:16. To už všem začala prohra klepat na nervy a nervy tomu dávali rytmus. Všechno vynásobilo ještě to že soupeř v timeoutu pustil píseň z kreslené pohádky Pat a Mat. Po nastoupení už to modřanští nevydrželi a v momentu kdy rozhodčí zapískal ku*dovi přešlap, kde už dávno čára nebyla vše vypuklo. Nakonec se i žlutilo a to dokonce 2krát na naší straně. Výsledek mluví za vše 10:25.
Zhodnocení:
1. dva sety z obou zápasů jsme byli rovnocenný soupeř
2. měla by se zlepšit komunikace v týmu
3. nemůžeme si chtít jen zahrát na pohodu a přitom vyhrávat. Buď jedno nebo druhé
4. úplně vymazat z paměti tuto sobotu:)
5. žluté karty Zajoch a Kapi
Autor článku: Tomáš Vilda (Vilík)
