V první části sezóny jsme na domácím hřišti Chabařovických dostali v obou zápasech naložíno, takže v součtu toho bylo dost, o co jsme v tomto duelu hráli:
1) Rozptýlit frustraci z minulého týdne
2) Vykonat akt pomsty na našich hostech
3) Zvýšit si herní sebevědomí
4) Rozjet modřanský válec
Toho rána jsme se sešli v „hojných“ 10 kusech, což není na domácí zápas příliš mnoho. Do zápasu nastoupili: Bystro – distributor ; Horác + Zajoch – přikladači ; Žumík + Závin – bombesku ; Kudla – mastodontí kladivo ; Kopáč – odrážedlo.
První set jsme zahájili na výbornou a díky zcela dezorientovanému soupeři jsme se ujali vedení 12:4. Standardně zahajujeme samosolbou, kdy do začátku setů vstupujeme v průměru s čtyřbodovým mankem. Vynechaný zahajující rituál se nám vymstil a do druhého technického timeoutu jsme vstoupili díky soupeři, který otočil stav na 15:16 v náš neprospěch. Kumulace chyb ze všech činností, které se na place při naší hře objevovaly, nastolená „pohodička“ ala „vyhrajesetosamo“, způsobila, že se soupeř vrátil do hry. Lapidárně řečeno, na profesorský volejbal nejsme mentálně připraveni, takže naše dravé mládí musí být pod neustálým tlakem, abychom předváděli alespoň nějaký obstojný výkon. Za zmínku stojí moment z koncovky setu, kdy jsme čapli balón, Bystro vymazlil krásnou nahrávku do kůlu, která k údivu všech bez povšimnutí neškodně prolétla až na stolek naší zapisovatelky. Chybka spočívala v následující události: Když moje maličkost ustoupila, aby mohla z vyčapaného míče útočit na bod, zakončil jsem svůj ústupový krok opřením paty o nosný sloup sokolovny a pokračoval dále otočením kotníku do polohy zvané vyvrtnutí. Bohužel jsem neprokázal své mimořádné schopnosti a nikomu jsem útok z lehu na zemi nepředvedl. Střídání za „zádobola“ Slávu proběhlo bez větších diskuzí. Set jsme nakonec dovedli až do prodloužené koncovky, ve které jsme byli my, těmi, kdož se dostal na hřbet pomyslného koně.
Ve druhém setu jsme opět začali lépe a vytvořili si několikabodový náskok, jenom proto, abychom ho do druhého technického timeoutu zase ztratili. Posléze se bodíky scóre přesouvaly střídavě mezi nás a soupeře, takže jsme opět vstoupili do vyrovnané koncovky, kterou lépe zvládnul soupeř a tímto si došel pro vyrovnávací set, jenž byl, analogicky potrestáním naší laxnosti.
Ve třetím setu jsme konečně odhalili náš defekt, který vyvstával vždy uprostřed setu, kdy jsme se dobrovolně zbavovali pracně vytvořeného vedení. Toto zjištění nás z lávy vedlo k tomu, že jsme zpomalující se válec timeoutem zastavili úplně a nechali naše borce na hřišti vydechnout a pročistit si hlavy. Tento taktický manévr se oplatil a válec se začal rozjíždět. Postupně jsme dostávali soupeře pod sebe, vyrovnanou koncovku jsme nedopustili a získali další set.
Čtvrtý set začal a probíhal de facto tak, jak třetí set skončil. Postupně upadající morálka soupeře a náš zlepšený a více koncentrovaný výkon znamenal definitivní porážku Chabařovických borců. My jsme získali v druhé půli soutěže první výhru za plný počet bodů a radostně se odebrali do útrob sokolovny.
Druhý zápas začal úderem 14 hodiny v sestavě Bystro – náhra, Horác + Tury – blok, Kapi + Závin – smeč, Kudla – U, Kopáč – Libero. Od začátku jsme předváděli dobrý volejbal a do poloviny setu jsme tempo vyvíjejícího se zápasu určovali my. Bohužel opět v prostředku setu jsme si vybrali hodně slabou chvilku, nechali soupeře nadechnout a dotáhnout se na dosah. V koncovce jsme předvedli sérii těžkých chyb a tímto celý set nepochopitelně odevzdali soupeři.
V druhém setu jsem se nechal vystřídat za Slávu, protože zchromlý kotník mi nedovolil hrát dál. Náš útlum pokračoval, přestalo se nám dařit zejména v útoku, přidal se k tomu špatný příjem a do konce setu jsme nebyli schopni se zvednout. Chabařovičtí získali celkem pohodově druhý set a nám začalo zatékat do bot.
Do třetího setu vystřídal na bombě Slávu Zajoch, aby dal ulevit Slávovým bolavým zádům. Soupeř se zřejmě nechal ukolébat naším mdlým výkonem, za což mu dík, ale byla to jeho obrovská a nezvratná chyba. Než se stačili rozkoukat, set skončil a borci z Chabařovic nevylezli z housky.
Ve čtvrtém setu se rozpoutala nefalšovaná bitva o každý balón. Předváděl se oboustranně koukatelný volejbal a frenetickou koncovku, ve které jsme od začátku tahali za kratší konec, jsme doslova ublokovali a vítězství v setu urvali na naší stranu.
Pátý, rozhodující set ukázal, že zastavení rozjetého válce už není možné. Soupeř na naši hru nenašel recept. Rozhostil se koncert bloků, které doposud neměly za celý dvojzápas obdoby. Přirovnání „sto tam, dvěstě zpátky“ zdaleka nevystihovalo poklice, které od nás Chabařovičtí dostávali. Válec se zastavil za stavu 15:9 a tím jsme naplnili všechny dopředně stanovené cíle.
Ještě pár individuálních postřehů:
- Žumík předváděl docela kontroverzní výkon, ale v důležitých chvílích skládal, takže vlastně všechno OK.
- Kopáčův luxusní samostrejda, byl nejvýraznějším šrámem na jeho výkonu. Počtem odskákaných rybiček převyšoval celý tým dohromady.
- Kudla v prvním i druhém zápase předváděl kontinuálně dobrý výkon a slabší chvilky si bohužel vybíral v momentech, kdy se to hodilo nejméně.
- Zajoch se v roli smečáka realizuje na výbornou. Bravo!
- Pochvala Turyho blokařského koncertu v pátém setu druhého zápasu.
- Horác by v pauze mohl dát míň becherů, abychom nemuseli na jeho „zmrtvýchvstání“ čekat do půlky třetího setu.
- Je zábava sledovat soupeře, který jenom kroutí hlavami po útocích Slávy. Holt na tohohle borce je potřeba mít hodně dobře srovnaný blok.
- Bystrův upíchnutý balón nad blokem, přelétávající polaře a dopadající na zadní lajnu soupeřova hřiště, bylo pastvou pro oči.
- Jen tak dál, až odstraníme ty naše šílené výkyvy, přestane s námi být veškerá legrace.
Autor článku: Jan Závodský (Závin)
