Dne 6.9. 2012 sehrál celek TJ Sokol Modřany svůj premiérový zápas v první třídě na palubovce klubu TJ Praha – Podolí A. Ihned po příchodu našeho celku usoudila odpovědná osoba našeho družstva (Kudla), že je hřiště v nevyhovujícím stavu a informoval o tom domácí hráče. Díky vysoké vlhkosti způsobené půdním podložím v CHKO docházelo při styku podrážky s povrchem kurtu k nepříjemnému skluzu. Okamžitě se rozjeli práce spojené s uvedením kurtu do vyhovujícího stavu a na povrch hřiště bylo položeno zhruba 0,016 m3 nové antuky.
Téměř celá soupiska našeho mužstva, vybavená zánovními dresy Errea v barevné kombinaci pampeliškově žluté a sytě modré barvy, byla připravena nastoupit k tomuto zápasu. Chyběl pouze nahrávač Jan Petrák, kterého vyhnaly pracovní povinnosti a smečař Lukáš Mazánek, jehož zužují zdravotní potíže a tudíž se po dohodě s klubovým urologem rozhodl na zápas nenastoupit. Podolí ovšem také nebylo k zápasu vybaveno všemi hráči své soupisky, postrádali například vynikajícího Pavla Králíka či famózního Ondřeje Stankeho.
Po rozklíčování a posouzení všech možných herních variant, byla vybrána pomocí důmyslného systému jediná možná sestava mužstva, která nastoupila k prvnímu setu. Hosté všechny tři sety odehráli v sestavě: Budík Michal, Bysterský Jan, Kapička Pavel, Kop Petr, Horký Tomáš a Železný Miroslav. Po nástupu na hřiště byla cítit z našeho celku jistá nejistota a nervozita, která bohužel provázela členy našeho týmu po celý zápas. Přeci jenom už se jednalo o první třídu. Většina hráčů obou týmů se dobře znala, a tudíž jeden druhého nemohl nějak výrazně svojí herní činností zaskočit. Soupeř si bohužel hned ze začátku setu držel náskok zhruba čtyř bodů a kontroloval tak pohodlně vývoj celého setu. Mezi největší slabiny Modřan patřil příjem, jenž komplikoval jinak bezproblémový provoz našeho volejbalového bodostroje. Na herní pohodě nepřidal ani povrch, s kterým bojovali někteří naši hráči. Kluzká palubovka zavřela jako gorilu do ocelové klece Tomáše Kudláčka, ten marně bojoval s tímto neposedným povrchem. Tento hráč, který svojí mrštností překvapí kdejakého fyzioterapeuta, nemohl svůj pohybový aparát plně využít a míče, které za normálních okolností tato štika modřanského volejbalu bez problému příjme, končí na zemi. Po boji Sokola skončil set ve prospěch Podolí 25:17.
Do druhého setu nastoupila lehce obměněná sestava. Bohužel ani v druhém setu Modřany nenavštívila volejbalová víla a štěstí se smálo za rohem. Na samém počátku soupeř objevil slabinu smečaře Michala Slavíčka a dával podání přes síť. Sláva marně bojoval s tímto zákeřným podáním a poté co zajistil Podolí pohodlné pětibodové vedení, odklidil své tělo mimo hřiště a byl střídán za Petra Jassu. Náskok se modřanským nepovedlo stáhnout a set prohráli rozdílem sedmi bodů.
Ve třetím setu svitla naděje a hoši ze Sokola vedli s Podolím zpočátku vyrovnaný boj. Naneštěstí hlas vítězství v průběhu setu odezněl a ozvěna soupeřova podání odrážející se od skalního masivu zněla jako výstřely z jateční pistole. I v tomto setu byli jisté mezery v příjmu a poli našeho celku a set skončil 25:17 vítězstvím Podolí. Nikterak jsme neulehčili ani premiéru našemu novému nahrávači Ondřeji Novotnému a neservírovali jsme mu kvalitní příjmy během utkání. V průběhu celého zápasu byla cítit nervozita a nejistota, která štípala naši hru jako čpavek čichové buňky. Nevěšme ovšem trenky na šňůru a soustřeďme se na další zápasy této sezóny. Byl to teprve první zápas sezóny a všichni herní matadoři našeho týmu vědí, že Modřany mají každoročně pozvolné rozjezdy ve volejbalové výkonnosti. Osobně věřím, že půjde výkonnost i nálada v týmu během jednotlivých zápasů nahoru, a že modřanští hoši uvaří nějaké to dobré herní lečo.
Autor článku - Michal Slavíček (Sláva)
