Můj zápasový den začal tradičním nástupem do autobusu číslo 139 spolu se Závinem, který mě po celou dobu jízdy zasypával historkami z předchozích zápasů a tréninků neboť jsem si na měsíc dal od volejbalu klid a zkusil se dát zdravotně do pořádku. Po příjezdu do Modřan a příchodu k Falcon aréně jsme lehce znervózněli neboť před zamřížovaným vchodem stál pouze Ondra. V 8:45 začali přicházet další hráči, ale k mému údivu to byli hráči hostující Jiskry. Jako pínaře, mě tato situace spíše potěšila a začal jsem sepisovat pozdní příchody domácích borců. 9 pozdních příchodů a blbost za pozdní odemčení modřanské sokolovny se do píny hodí.
V tento den jsme se Závinem dostali tu čest postarat se o pitný režim všech příchozích a tak jsme se pustili ihned do přípravy káviček pro pozdě příchozí spoluhráče. Někteří z týmu, nebylo jich určit mnoho, se pustili do přípravy kurtu, aby mohla začít plnohodnotná rozcvička. Tradiční odmontování kruhů se zdařilo a hráči obou týmů se začali pomalu trousit na palubovku sokolovny a předstírat protahování a rozcvičení. Někteří, nebudu jmenovat, měli kruhy pod očima, neboť do pozdních hodin slavili kulaté narozeniny našeho kamaráda Horkáče z modřanského béčka.
Do prvního zápasu byla nominována tato sestava:
Distribuci balónů obstarával Bystro, pozici diagonálního kladiva ztvárnil Kudla, přihrávající bombery představovali Sláva a Vilík, stavění zdí a pokliček si vzali na starost Horác s Peťou a na post lapače a bezchybného přihrávače se postavil v dopoledním utkání Kolouch. Družicí řízené hodiny ukázaly 10:00 a zápas mohl začít. Hosté začali utkání sympatickým projevem a hrál se celkem vyrovnaný set až k druhému technickému oddechovému času. Po něm se k neprospěchu hostů projevila větší zkušenost domácích borců a zodpovědným výkonem ukončili domácí hráči první set 25:19.
Druhý set se nesl ve stejném rytmu jako začátek utkání. Přes pár individuálních chyb domácích borců a poslední dobou ne úplně jisté obraně na síti i v poli se i druhý set podařilo vyhrát celkem v poklidu, i když jen o 3 body.
Třetí set už byl jen formalitou a nebýt častých hlasitých výjevů a protestování hostujícího týmu proti správným rozhodnutím zkušených rozhodčí skončil by tento zápas během hodiny. Sečteno podtrženo ve třetím setu dostali hosté výprask 25:15. Nutno podotknout, že soupeř z Domažlic v prvním zápase nakupil mnoho chyb při vlastním útoku a porazil se tak nějak skoro sám. Tím však vůbec nesnižuji výkon domácího Spartaku, který se bohužel v současné době nepotýká s úplně nejlepší formou a v tomto utkání si chtěl napravit reputaci. To se podařilo a po zisku cenných 3 bodů šel Spartak nabrat sílu k odpolednímu utkání do útrob Falcon arény. Překvapil mě celkem velký polední zájem o lahodný mok s pěnou a spoustu skleniček menších rozměrů s tekutinou z Karlových Varů a Zelených plání Božkova. Pravda je, že jsem měsíc vynechal, ale takovou „přípravu“ jsem od některých hráčů nečekal. Jelikož jsem stál se Závinem za barem měli jsme asi nejlepší přehled o tom, kteří hráči už odpoledne asi nastoupit nechtějí nebo nebudou moct. Tentokrát náš trenér Ondřej zmizel v mezi zápasové pauze neznámo kam a tak místo připravovaného oběda jeho družkou nám stravu zajistila nedaleká firma vydělávající rozvozem pizzy. Kolouch zakázal další nalívání panáků nejmenovaným borcům a s úsměvem na rtech po našem souhlasu opustil arénu z rodinných důvodů.
Do druhého zápasu Koloucha nahradil Kopáč. Za zbombardované bombarďáky Slávu a Vilíka jsem naskočil já a Kapi a za diagonálního Kudlu nastoupil náš trenér Ondra, který se nestačil divit, jak se někteří spoluhráči během pauzy změnili. Nevím, zdali je dobře, že někteří domácí hráči měli problém se před druhým zápasem i rozcvičit, ale balón je prostě přestal tak nějak poslouchat. Soupeř nastoupil až na jednu změnu ve stejné sestavě a tak jsme čekali podobný lehký průběh jako v dopoledním utkání. Teď jsem si vzpomněl, že se Jiskře zranil na konci prvního utkání univerzál a tak odpoledne nastoupil nováček soutěže se dvěma nahrávači v základu. Útočnou sílu soupeře držel především urostlejší blokař s delšími vlasy a mladičký smečař Pham Tuan Anh , který už nedělal tolik chyb jako v prvním zápase. Výkon Modřanského válce byl ze začátku druhého utkání trošku nervózní a od začátku na Jiskru ztrácel nějaký ten bod. Do koncovky se modřanští probrali a získali v závěru setu vedení na svou stranu. Po výhře 25:22 jsem si popravdě oddechl i já, neboť jsem věřil, že tento dvojzápas nemůže dopadnout jinak než naší výhrou.
To se naštěstí dařilo plnit i ve druhém setu, kdy pod zběsilou kulisou, kterou nás podporovala naše veselá střídačka odskočil Spartak soupeři až na rozdíl 8 bodů a zvítězil s přehledem 25:17. Musím zmínit, že i přes protesty hostů, kterým se nelíbilo hlasité skandování našich spoluhráčů ve „čtverečku“. Kluci se ale nedali a poslechli pana rozhodčího, posadili se na lavičku, kde ke hlasitému fandění přidali navíc jednotné dupání. Ve Falcon aréně je vždy veselo a i přes malý počet diváků se umíme podpořit navzájem.
Za stavu 2:0 na sety se do Falcon arény dostával víc a víc podzimní svit a venku panovalo krásné počasí. Moc si z tohoto setu nepamatuji, neboť jsem nejen nahrávky, ale ani našeho vyzrálého pinkače Bystra v některých pasážích setu vůbec neviděl. Ale nevedli jsme v něm, to vím určitě. Z utajené nahrávky od Bystra na Páju na jednoblok byla nahrávka na bezsmeč, která jen prolétla k naší roztomilé zapisovatelce. Po pár hrubkách celého týmu si šel odpočinout Pája, kterého vystřídal Vilík. Ani ten však domácím k obratu v setu nepomohl a tak třetí set skončil výhrou Domažlic 25:22.
Nikdo z domácích si nepřipouštěl hrozbu ztráty bodu s tímto soupeřem a tak se šlo vesele do čtvrtého setu. S každou přibývající výměnou se začala opět projevovat zkušenost domácího družstva. Následovali další zběsilé protesty hostů, zejména domažlického libera, které si za svůj použitý slovník vysloužilo i žlutý kartónek. Nebudu vás už déle napínat a prozradím, že čtvrtý set skončil výhrou domácích 25:21.
Další výhra znamenala další 3 body a tak tento dvojzápas znamenal první letošní zisk plného počtu bodů! Vystřídali jsme Domažlice v tabulce na 6.místě a poslali jsme je na chvost tabulky, kam se snad již nevrátíme. Více napoví už příští sobota, kdy hrajeme opět doma! Tentokrát s dalším nováčkem soutěže TJ Zikuda Turnov, který se především díky reprezentačnímu blokaři Petru Konečném drží zatím na bronzové příčce.
Autor článku: Vladimír Pomr (Pompe)
