Sraz byl stanoven v 8:45 na Smíchovském nádraží, což je jen čistě náhodou přímo přes ulici od již zmiňovaného restauračního zařízení. Pachatelé se tedy v podstatě vrátili na místo činu. Naštěstí svým vzhledem a vůní většina z nás dokonale zapadla mezi rezidentní obyvatele Smíchovského nádraží a tak po nás nikdo nechtěl ani autogram ani památeční fotku.
Hned po příchodu do krásné Radotínské haly nás zastavil rozhodčí se slovy: "Jděte těm mladejm klukům příkladem". Což se nám, myslím, moc nedařilo. Většina se dopotácela na rozcvičku 20 minut před zápasem, slabší jedinci přilezli po čtyřech až na rozsmečování. Rozběhání a protažení připomínalo spíš útřžky z premiéry labutího jezera a celé toto divadlo završoval Závin zahalený v oblaku dýmu vycházejícího z jeho elektronické cigarety.
Do zápasu jsme nastoupili v následující sestavě: Bystro na náhře, Péťa a Horác na bloku, smeče se ujal Sláva s Vilíkem, účko obsadil Kudla a na střídačku byl usazen Žumík. V prvním setu jsme se bez větších problémů ujali vedení a toto vení se nám podařilo za neustálého hihňání a vtipkování udržet až do konce (25:19).
Druhý set probíhal v podstatě stejně jako ten první. Soupeř měl problém s podáním a ani bokařsky nám moc neškodil. Dařila se nám i hra v poli a příjem. Tento set jsme vyhráli (25:21).
Ve třetím setu se začaly projevovat následky předešlého večera a některým borcům se za krkem usadila opička hrající na činely. Přestal se dařit příjem a odešel nám i útok. Hned na začátku setu si soupeř vybudoval osmibodový náskok, který se nám nepodařilo stáhnout. Třetí set jsme tak prohráli (21:25).
Do čtvrtého setu jsme nastoupili s odhodláním rychle vyhrát a přesunout se do nejbližšího restauračního zařízení. Tento plán se nám podařilo splnit a čtvrtý set jsme vyhráli (25:12).
Nic tedy již nebránilo přesunu do Radotínské Sokolovny na oběd a pár panáčků Becherovky. Popravdě netuším jak někteří borci dopadli, ale když jsem okolo čtvrté hodiny odpolední odcházel, byli již někteří opět ve formě.
Autor článku: Tomáš Kudláček (Kudla)
