Modřanské mlátičky sehrály svůj druhý zápas na půdě velmi neoblíbeného soupeře z Kyjí. Nejenže jsme tam nikdy nevyhráli, ale navíc loňský zápas jsme dokázali prohrát ze stavu 2:0 na sety pro nás. Naše sestava byla ochuzena o Mazyho a Horkáče, což je pro nás obrovská ztráta.
Už při rozcvičce bylo vidět, že budeme mít problém se soupeřovou výškovou převahou. Náš nástup do utkání byl tragikomický. Nejenže měl Pene asi záchvat obrny, ale útočníci se neskutěným způsobem trápili. Na hřiště sem šel na síť za stavu 12:2 což mluví za vše. Ještě že to nikdo neviděl, protože by se někomu z našeho výkonu mohlo udělat nevolno. 8:25
Druhý set byl ovšem jiná písnička. Soupeř po prvním setu značně polevil, čehož jsme dokázali využít. Najednou se zlepšil útok, přidali se nějaké bloky a kupodivu se Pene scházel se střeďákama, což je pro naši hru životně důležité. Kyje navíc zkazili na co šáhli a evidentně u nich proběhla lehká frustrace. 25:16
Druhá strana pro nás byla asi zakletá. Třetí set začal naší sérií na 0:5 a opakovala se situace ze setu prvního. Naši totální nemohoucnost nejlíp ilustrovala situace kdy jsme dvakrát čapli útok soupeře a Pene to dvakrát nahrál k soupeři. S takovým výkonem by byl problém něco uhrát i ve třetí třídě. Nezbývalo než vyčistit hlavy a zkusit to zlomit v dalším setu. 10:25
Čtvrtý set kupodivu nabídl poměrně kvalitní a vyrovnaný volejbal, i když jsme to byli mi kdo dotahoval celý průběh ztrátu. Ale obraz hry byl pozitivní, jezdilo se v poli a nedělali jsme zbytečný kraviny. Ovšem jen jak se přiblížila koncovka shořeli jsme jak papír, což se nám stávalo v uplynulých sezonách až moc často. 21:25 a šlo se zdravit.
Ještě večer po zápase připravil Indy úterní trénink a pořádně jsme poprvé za dva roky trénovali. Myslím, že když budeme chodit všichni a vydržíme, je to jediná cesta jak se zlepšit, protože momentálně hrajeme hodně pod svoje možnosti. Příští zápas hostíme doma ve Falcon Aréně Beach volejbal Sk Slavii a snad ukořistíme první letošní body.
Autor článku: Zdeněk Pekař (Zdena)
