První krok v nové sezóně
Tak už nám to začlo! Opět se modřanský válec sešel na pár trénincích, přesněji na dvou, aby zjistil že to nějak půjde a pak se sešel přesně v 9:00, 29.9. 2012 (každýmu jdou o nějakou tu minutku jinak hodinky) ve známé Falcon Aréně. Příprava hřiště žádný stres, však on to někdo udělá, tak si dám kafe, udělám šťávu seženu trenky k dresu, zavolám Jindrovi o dres a nazuju boty. Prostě takový normální předzápasový shon modřanských.
První dvojzápas nové sezóny nás teda čekal doma s tradičním soupeřem, což je vlastně taková fajn pohoda. Vlítli jsme na první zápas a už při rozcvičování jsme sledovali nové posily Jablonce. Od loňského roku bývalý hráč Benátek Steffan, který se nám loni ještě nestihl představit a na zápasy s náma nenastoupil, tak dále Aguilar Delgado Oldan Enuar, který nevím proč, ale od začátku na něm bylo něco zvláštního, barva pleti standartní opálení, kterého dosahuje i Ondra když se vrátí ze služebních cest, dres jako všichni z Jablonce, ale ten kolík co prsknul vždycky do země až to omlátilo strop Falcon Arény, to byla věc, kterou my běžní smrtelníci zase tak často nevidíme.
Odpískal se začátek zápasu a nám bylo jasný, že bude hodně rozhodovat jak budeme schopní soupeře ubránit popřípadě je držet servisem dál od sítě. Do jisté míry se to dařilo a vypadalo to i jako slušný sport. První set se rozhodl až v těsné koncovce, druhý set byl jasně rozhodnut v náš prospěch, Třetí obdoba toho prvního a poslední set už taková ta klasická odevzdávačka, když chuť bojovat tam je, ale prostě se nevydaří vůbec nic. Naší hře se toho nedalo moc vytknout, „doplňkové“ volejbalové disciplíny typu vykrývaní se nám vcelku dařili, příjem byl obstojný a občas i nějaký ten zvednutý balon. V útoku se dařilo hrát přes všechny posty a nějaký ten bloček se taky přidal. Možná se nám jen nepovedlo zatlačit podáním, tak jak jsme chtěli, ale můžeme se vymlouvat třeba na nedostatek tréninků v hale, tak co jako?
Druhý zápas začal poněkud slibněji, kdy jsme soupeře nepustili do vyrovnané koncovky a set jsme ukončili v náš prospěch. Jenže to bylo asi tak všechno, co se otočilo v náš prospěch po zbytek dne.
Samozřejmě když nebudeme počítat ty panáky a chmelové limonády po zápase. Takže je jasné, že i druhý zápas prostě nevyšel a skončil stejným poměrem setů jako předchozí boj. Průběh a kvalita zápasu byla takřka stejná jako v prvním klání, takže vypisovat tady už řečené je dost zbytečná věc.
Autor článku: Petr Jassa (Péťa)
Poznámka redakce:
Za zmínku ještě stojí pozápasová porada, která se konala v klubovně. Při této přiležitosti se Kolouch s Kopáčem rozhodli zapít potomky, takže pro své spoluhráče připravili výborné grilované maso a soudek Kozlíka jedenáctky. Dalším překvapením pro nás bylo představení pompeho družky, kterou před námi úspěšně celou minulou sezonu tajil.
Na přiložených fokách ještě můžete vidět Horáce, kterak válčí se značně zapraseným vařičem, na kterém se minulý týden připravoval turnajový gulášek. Nechybí ani fotodokumentace příjemných chvilek Závina, který se po vypití několika chmelových limonád proměnil v maséra a poskytoval na požádání své služby širokému okolí.
S trochou štěstí se mi podaří dohnat Jindru aby mi poslal další fotky...
